středa 8. ledna 2014

Jsme ráno morálnější?

Zachovat se správně mnohdy vyžaduje značnou sílu vůle. Zalhat, že druhá strana neposlala podklady, je prostě snazší, než dodržet slib šéfovi, že zprávu bude mít na stole v pondělí ráno, což si vyžádá donutit se pracovat přes (slunný) víkend. I prostá únava proto může způsobit, že se zachováme nečestně. Maryam Kouchaki a Isaac H. Smith (pdf) tuto předpověď otestovali triviálně jednoduše – tedy jak se u lidí čestnost projevuje v průběhu dne, s tím jak jsou nuceni se rozhodovat, ovládat, namáhat se či pracovat a být stále více a více vyčerpaní.

Nejprve dali možnosti vydělat studentům-subjektům svého experimentu při "třídícím" úkolu, v němž mělo být určováno, na které ploše je více "bodů". Úkol však umožňoval jednoduše podvádět, studenti mohli zcela ignorovat body a určovat onu plochu, za kterou byla větší odměna. Subjekty ráno podváděly podstatně méně, než subjekty, které se experimentu účastnily večer. Navíc se ukázalo, že se k večeru morálka z našich myslí vytrácí. Měl-li subjekt doplnit písmena v tajence "E _ _ K _", ti, kteří ji vyplňovali ráno, uvedli "ETIKA", subjekty odpoledne však napsaly spíše "EFEKT". Stejné výsledky byly získány, když podobné pokusy podstoupili v různém čase i řadoví Američané.

Intenzita podvádění ráno a odpoledne v rozdělení na participanty s vysokou (modře) a s nízkou (červeně) morální flexibilitou.
Efekt "morálního vyčerpání" je přitom nejsilnější u lidí, kteří berou morálku jako pevné a jasné normy a nejsou ochotni své názory na (ne)morálnost přizpůsobovat okolnostem. I když jsou obecně čestnější, únava je zdolá natolik, že klesnou na (resp. pod) úroveň "morálně flexibilnějších" jedinců.


Psáno pro Vesmír.

5 komentářů:

  1. Hneď ma napadlo, že takýto totálny splašok mohol byť publikovaný ako výskum len v psychscience alebo v JSEP a teraz pozerám, že ono to naozaj bolo publikované v psychscience, :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mne také vždy napadá, že někdo napíše k příspěvku povrchní odsudek a koukám, že napsal. ;-) Ano, jako je na PS obvyklé, mají strašně mělé N, síla efektu je spíše marginální, designy nejsou zrovna přímočaré ... na druhou stranu teorie není ad hoc splácaná a je celkem uvěřitelná (může být pochopitelně tím, že mám ego depletation theories rád).

      Vymazat
    2. Vskutku nechce sa mi ísť hlbšie do toho. Teória je na môj štandard žiadna, z takých teórii možno odvodiť hocičo. Ak by im vyšla interakcia s pohlavím tak by sa určite našla nejaká teória ktorá by predpovedala že muži sú ráno morálnejší alebo opačný efekt. Podľa mňa napríklad tie prvé experimenty vôbec netestovali či je rozdiel medzi ránom a poobedím. Testovali niečo uplne iné čo im nevyšlo tak z toho spravili štúdiu morálnosti v priebehu dňa.

      A tá interakcia na grafe vyššie je podľa mňa čistá regresia k priemeru ("regression to the mean") - t.j. štatistický artefakt ktorý nemá žiadny vedecký obsah. Musel som sa smiať lebo Gelman nedávno kritizoval tiežštúdiu v psychscience ktorá promenádovala regresiu k priemeru ako reálny efekt: http://andrewgelman.com/2014/01/01/though-may-unaware-newlyweds-implicitly-know-whether-marriage-will-satisfying/

      Čo mi ale najviac vadí je že autori neoverili 1001 faktorov ktoré sú odlišné ráno a večer. Ak by to tí autori mysleli seriózne s teóriou tak by zobrali výber štandardných testov exekutívnych funkcii, pozornosti a koncentrácie, ďalej by zobrali široký záber testov morálnosti. Ak tieto neexistujú, tak treba nejaké vytvoriť a validovať. Tá písmenková tajnička je čistý výsmech z psychologickej diagnostiky. Ok autori nie sú psychológovia takže je jasné prečo týmto veciam nerozumejú, ale ako mohlo byť niečo takéto byť publikované v psychologickom časopise?!

      Vymazat
  2. Muži mají ráno více testosteronu, tak by se naopak dala očekávat jejich větší nemorálnost ;-) ... Nicméně, kritizujete, že si z výsledků ad hoc vymysleli teorii ... jaké pro to máte důkazy? Asi se shodneme, že dokud nebude preregistrace hypotéz standardem, tak je zbytečné spekulovat "co se skutečně zkoumalo".

    Druhý bod je jistě validní, ale nereálně idealistický. Teorie nejsou a nebudou extenzivně testovány na všechny možné interakce, faktory a kontexty. Předně tomu publikační praxe nebude přát (není to stabilní ekvilibrium - vždy se může objevit časopis publikující "částečné" výsledky dříve). Druhak by to bylo v hájemství společenských věd nemožné (už jen těch osobnostně/historicky/kulturně-geografických kontextů!).

    Článek je prostě výkopem, další studie budou replikovat, zkusí zahrnout dodatečné proměnné, jejich interakce a uvidí se; běžná praxe. Kritika, že článek není "dokonalý" (což tento skutečně není), by mohla být puštěna na každou jednotlivou studii ... a to, že psychologové (a nejen oni, pochopitelně) nezvládají statistické testy, je už na jinou diskuzi.

    OdpovědětVymazat
  3. Bremeno dôkazu je na strane autorov. Preregistrácia je v kontexte toho podozrenia extrémny nástroj. Stačilo by keby IV a DV boli aspoň trochu odvodené z teórie. Konkrétne to rozdelenie na predpoludnie a popoludnie. Ja sa napríklad zobúdzam o 11 a moje poludnie je trochu neskôr. Ak by sa napr. autori pýtali probandov kedy vstávajú tak by to bola evidencia že tú manipuláciu zamýšlali. Inak, taký split môže urobiť hocikto na hociktorej štúdii - čas (deň) testovania je premenná ktorú každá štúdia eviduje.

    Ten druhý bod nie je idealistický. Nemusíme kontrolovať všetky faktory, stačí kontrolovať faktory ktoré majú na premennú ktorá nás zaujíma kauzálny vplyv. Nemusíme kontrolovať či dotyčný raňajkoval alebo nie, pretože ak bude mať táto udalosť nejaký vplyv na jeho správanie v experimente tak to bude prostredníctvom schopnosti koncentrovať sa na danú úlohu. Stačí nám merať a kontrolovať koncentrovanosť v priebehu experimentu. Toto je práve úlohou teórie - redukovať nekonečnú spleť príčin na zopár relevantných faktorov. Samozrejme ak žiadnu teóriu nemáme alebo ju nezahrnieme do inferenčného procesu tak sme stratený. Svet je jedna veľká čierna skrinka kde všetko vplýva na všetko. Problémom danej štúdie je práve že existujúcu teóriu ignoruje.

    Proti výkopom nemám nič, ale a) ak chcem pracovať exploratívne tak rozhodne potrebujem inú metodiku, rozhodne žiadne testovanie hypotéz (alebo v čom spočíva tá výkopovosť ak už máme sformulovanú hypotézu? skadiaľ sa tá hypotéza vzala? bol tam nejaký predvýkop?) b) vedecká psychológia zatiaľ predvádza len výkopy (drvivá väčšina priamo do outu). Kedy sa dočkáme nejakého spracovania nakopnutej lopty?

    OdpovědětVymazat