pondělí 26. srpna 2013

Proč je dobré mít atraktivní slečnu (muže) v záloze

Jaký člověk skutečně je, nelze rychle a jednoduše zjistit. Prvotní zdání zkrátka klame. Jakýkoliv signál důvěryhodně ukazující jedincovy kvality je proto k nezaplacení. Do ekonomie koncept signalizace přinesl Michael Spence. Ukázal, že i když vzdělání nedává studentům naprosto žádnou produktivní hodnotu, kterou by mohli využít ve firmách, je přesto užitečné. Vytváří totiž síto určité úrovně snahy, schopnosti pracovat, pamatovat si, čehokoliv, co může být znakem i dobrého zaměstnance. (A jelikož vzdělání kvůli snižujícím se standardům signalizační úroveň ztrácí, jsou studenti "nuceni" dodávat další signály – zahraniční či mnohonásobné studium, stáže a náročné mimoškolní aktivity, ad.) Nicméně signalizační teorie nepatří jen trhu práce.

Benjamin M. Winegard, Bo Winegard a David C. Geary (pdf) vyšli z faktu, že vysoce atraktivní jedinci jsou vzácní, žádaní a dost nároční na získání. Poskytují proto výborný signál, že i jejich partner musí být velmi kvalitní. Už dříve bylo přitom dokázáno, že přitažlivost muže u žen razantně vzroste, je-li doprovázen přitažlivou dámou. Ona je totiž pro ostatní ženy signálem, že muž musí mít "něco", čím si ji byl schopen získat. Winegardovi a Geary na sympaticky prostém pokusu ukázali, že podobné zvyšování statutu je všudypřítomné.

Účastníky svého experimentu, studenty, rozdělili na páry muž a žena a řekli jim, že budou po univerzitním kampusu sbírat odpovědi do oficiálního anketního šetření o vysokém školství. Zároveň je nabádali, ať se k sobě chovají, jako kdyby spolu chodili, protože respondenti pak budou ochotněji odpovídat.

Někomu byl přiřazen velmi atraktivní partner, dalšímu spíše quasimodovský typ. Než studenti začali se sběrem dat, měli ještě uvést termíny, kdy budou ochotni po kampusu chodit. Zároveň si mohli vybrat, kde budou data sbírat. Zda v místnostech plných spolužáků nebo v kancelářských prostorách univerzity, kde pobývají postarší zaměstnanci školy.

V pozitivních hodnotách ochota zpovídat spolužáky, v negativních hodnotách zaměstnance fakulty. Nejprve u mužů, pak u žen. Modrá značí přiřazení k atraktivnímu partnerovi, červená k neatraktivnímu. Zelená je kontrolní skupina, jejíž členové by data sbírali sami.

Počet hodin, které byli studenti ochotni věnovat šetření. Nejprve u mužů, pak u žen. Modrá značí přiřazení k atraktivnímu partnerovi, červená k neatraktivnímu. Zelená je kontrolní skupina, jejíž členové by data sbírali sami.

Výsledky byste asi uhodli: studenti, kteří přišli k sexy spolupracovníkům, byli ochotnější věnovat šetření více hodin a chtěli sbírat data u svých spolužáků. Studenti majíce přiřazeny nehezké společníky, byli ochotni vyzpovídat v pár hodinách jen zaměstnance fakulty. Výsledky jsou podobné u obou pohlaví, muži se však "chlubili" pochopitelně více (ženy se za své nehezké partnery až tak nestyděly). Zároveň platí, že efekt nastává bez ohledu na to, zda jsou osoby v realitě ve vztahu či nezadaní. Účastníci experimentu také potvrdili, že je v rozhodování skutečně ovlivnilo zvažování dopadu atraktivity kolegy na svůj vlastní statut a přitažlivost.

Autoři dále spekulují, že získané výsledky umožňují lépe pochopit, proč si někdo vystavuje fotografie sebe se slavnými lidmi a naopak proč máme tendenci se vyhýbat lidem ze dna sociálního žebříčku.

Žádné komentáře:

Okomentovat