Asi nikoho nepřekvapí konstatování, že (nejen) na studijní výsledky dětí mají jejich spolužáci a kamarádi enormní dopad. Problémem je, jak jej dokázat. Kamarádství se jen tak nestává; děti si volí přátele, rodiče zase školy, ať už přímo či třeba oklikou tím, kde se rozhodli bydlet. Povaha dětí a volba jejich rodičů tak ovlivňují vlastnosti spolužáků dříve, než začnou mít vliv oni sami.
Andrew Hill (pdf) si vybral specifické působení – zda poměr pohlaví okruhu kamarádů dítěte ovlivní jeho školní úspěchy. Využil data o poměru pohlaví dětí nejen v jednotlivých třídách, ale i v čtvrtích, kde žáci bydleli. Právě tato charakteristika je nejvíce dána z vnějšku, jelikož zda v okolí bydliště žije zrovna více holčiček či chlapečků z dané školy rodiče a pochopitelně ani děti moc neovlivní.
 |
| Geografické rozdělení spolužáků jednoho studenta (černý čtverec z kroužkem) z jedné školy. Červené puntíky jsou studentky, modré trojúhelníky jsou studenti a šedivá linka značí přátelství. Studenti v kroužku žijí, jak patrno, v blízkém okolí. |
Zjistil, že od šestnáctého roku života má "nadbytek" kamarádů opačného pohlaví značně negativní dopad na prospěch mládeže. Čím více mají chlapci kamarádek a slečny kamarádů, tím nepřekvapivě větší je pravděpodobnost, že s někým chodí. Zároveň však udávají i větší problémy se ve třídě plně soustředit a nedokáží moc vycházet se svým učitelem (překvapivě nebylo zjištěno, že by tito puberťáci přicházeli častěji do sporu s rodiči). Negativní dopad je nejsilnější u přírodních věd a matematiky, u angličtiny či historie tak silný není.
Efekt je i poměrně dlouhodobý, žáci s více kamarády opačného pohlaví se častěji žení/vdávají a naopak mají nižší pravděpodobnost, že vystudují vysokou školu.
Psáno pro Vesmír.
Žádné komentáře:
Okomentovat